Keleruby blues

Šedé nebe, celý týden šedé nebe
posnídal jsem chleba s chlebem
chci spát, nechci pivo, nepiju víno
opět tradiční boj s kocovinou

Bolí mě pajšl, chůzí staré herky
jak invalid šourám se do večerky
Šílenství v palici tluče na bubny
hleďme, ve večerce mají kedlubny

Úsměv neslézá mi z huby
kedlubnám tady říkáme keleruby

a proto keleruby, keleruby
keleruby, keleruby

V tašce s bulvami dvěma těmi
zapomněl jsem, že blbě je mi
Nevystačil jsem s málem a chtěl více
ke kedlubnům nejlepší je krkovice

Krkovička, krkovice
Dýmem žvára zásobuju plíce
Krkovice, krkovice

V teplákách chvatem šupem
Svižně uháním do hyper super
Řeznice párky a salámy hýčká
Pane, máme jenom kýtu z býčka
Na rukou mikroténové rukavice
prohrabuje se porcovaným masem
jak lépe mi bylo, nevolno je mi zase
Uzený bok, plíčka, ale krkovice?
Dyť je sobota, bude zase v pondělí
Snažím se usmívat a být veselý
Mám hlad, sliny tečou z huby
Když já chci krkovičku a keleruby

Keleruby, keleruby

Těšil jsem se, že si po obědě pospím
Z kšeftu zamířil do nejbližší hospy
Rád tě vidím, pivo, panák, lup ho, lup
Tma, klopýtám domů, hlava jako kelerub
Bába na zastávce, zamračená klekánice
Dává mi igelitku, tady je vaše krkovice

Pak zmizela v místním smogu
Snad postavička z nějakého blogu
Ještě teď mi hrůzou drkotají zuby
Na stole odpočívají dva keleruby.
Keleruby, keleruby…

Příspěvek byl publikován v rubrice Sonety a jiné básně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář