Archiv pro rubriku: Dobrodružství robota Jiřiny

Možná přijde ochočený jeseter

Rychle dovnitř. Už párkrát jsme tady s Vlastou poseděli u láhve vína. A nejenom vína. Kdo má stále popíjet kyselou vodu, po níž pálí žáha, a vypouštíte podobně ztuchlé větry. Já raději panáka dobrého hořkého likéru, griotku s rumem a … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář

Kroužím nad lesem s bílou kostí aneb obsese a obscénnosti

Kráplo… Naše zadky padly na lavičku opodál – kurde v těch vysokých botkách na kramfleku se fakt chujovo idě. Obě svorně přehozené stejnou nožku přes nožku. Vlasta zaklimbala lodičkou na špičce chodidla a já nemohla najít zapalovač. Domnělý vyvolávač deště … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář

Temná slunečnice aneb čím vrtěti více?

– „Kudy jdeme, Jiřka?“ – „ Kudy, tudy. Pozor schod!“ – „Bacha na kramfleky, take špáry mezi těmi kachlama, kdo to kdy viděl? Tuž, já nevím, komunál škváry v rozpočtu beztak přehršel a chodník uprostřed města vyhlíží jak poznamenany průjezdem … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář

Stání je o noze aneb věnováno Mimoze

„Ty, Vlasta, fešných lidí je málo? Neval klíny, trubka! Pipipi, pá! Dopij teho Vavřinca?“ „Mě z teho bahna a ruma močák nadýmá.“ „Dolej slunca, zlatečko. Bhh.“ „Tak neval do sebe ty rumy, Jiřka! Jak havíř po šichtě, pitko? O překot! … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář

Ahoj, AneB, bratře kapře!

Za něco málo více než dvacet dní (přesně 22) dojde chůzi loudavou, popálené letošním horkým létem, opilé září k branám října. Na okraj propasti podzimu. Příroda usne. Drobní a rychlí dožijí sezónu předurčenou biologickým bytím, rozmnožením se…a…zbylí vyvěsí telefon, pozháší … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář

Svátek práce aneb Hoří, má panenko!

Mám po šichtě. Konečně pátek. Domluvila jsem scuka s Vlastou v zahradní restauraci jedné z několika místních picérií, jméno není podstatné. Ono, ty zahradní restaurace jsou všechno jenom ne zahradní. Stolky uprostřed probodnuté pomalovaným mega parapletem, dřevěný plůtek, nebýt na sídlišti, jeden by očekával … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Komentáře: 1

Já, krávaťačka!

Vybrali mě! Dvaadvacet uchazečů a já zvítězila! Já! Uchazeček, to jen pro upřesnění. Adepta rodu mužského usilujícího o místo sekretářky si lze stěží představit, ba. Emancipační snahy žhavé globální přítomnosti dobíhají, i když klopýtavě a bez ověřitelné odezvy rodového protipólu, výrobně … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář

…zle snáším aneb Návrat do vejce…

Víte, s něčím se vám musím svěřit. Možná působí poněkud neobvykle, že uplynuly dva týdny od mého příletu na Zemi a já se stále potácím v podroušeném stavu, či pod vlivem hašiše nebo opia. Mohlo by, ale mě už to … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář

Snídaně aneb kdo se zpozdí, skočí do zdi

A je to tady. Stoupám po kamenných plotnách, širokých na dva kroky, zpátky k hotelu. Martha je fuč. Tóny dlouhých, utahaných strun, sborová melodie zamyšlenců ztracených v chůzi. Val menších, větších balvanů, popukaná skála, záhyby, praskliny dole porostlé vodomilným mechem, … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | 3 komentáře

Rozprava s Alexandrem

Odkud se tu vzalo tolik lidí? Kdo to je? Všichni zběsile tančí. I mamá? Toužím ulevit nohám v nerozchozených lakýrkách, vystřít je na nejbližší prázdnou židli. I já tancoval? Hnátů bolení navzdory alkoholové anestézii. Bolest potlačená následným utrpením. A pak … Pokračování textu

Ohodnotit

Rubriky: Dobrodružství robota Jiřiny | Napsat komentář