Nech ptáka ptákem aneb z žáka nebožákem

Já nevím, upoutávat pozornost, tím že spadnu do vody. Dělat Kýho-výra z Netopýra. Dagmar podepírala oslizlého Retta Fängera z Hamelnu v podpaží, já popadla nebohého málem nebožtíka z druhé strany. Bolestně zasténal. Hildegarda stála naproti, ústa dlaněmi zakrytá, v očích úlek. Hleděla dolů k Rettovým chodidlům. Z prokousnuté galoše se linul temně rudý pramének. Hans Gutfreund povlovným výkrutem k zemi padl. Omdlel. Slaboch. Hilde a Janouš rychle vyprostili nohu z pogumované holiny. Fuj. Retto zsinalý až bílý zalapal po dechu. Joachim pravici stále vztyčenu, jeseteři úsměvy pod rypci. Ryby zvící klád napůl z vody, střídavě zapřené jednou ploutví do bahna, druhou mávají, radostně pádlují ocasy, voda šplouchá, pění.
Co Vy, potvory zvědavé? Jde to? No jakpak by ne.

„Kdo hlídá sele?“ Hans se probral z bezvědomí. Postpubertální tygr zamručel a tryskem vyrazil směrem k ohništi. Uhlíky, kusy dubového dřeva, březových špalků, přeskočily do plamene, krboviště zahalil kouř, jehož nasládlý odér přebíjel smrad obnažené hnáty postiženého. Nyní již bez palce. Toho velkého, sakra. Věci, co se stanou, většinou nejdou odestát. Prd, vůbec nic nelze vrátit zpátky.

„Kde je tady lékař?“ Vykřikla jsem, podpatkem rudé lodičky zajela do krtince, málem si vyvrtla kotník. No tak se přivolává pomoc i zde, na Zemi? Snad…Ne? Au. Slabomyslnost. Hlavou mi nepatřičně probleskla vzpomínka na dr. Michaelovou, která by jistě přikázala polit končetinu balzámem Višněvského, aby zapudila nelibé pachy a nohu amputovala až kdesi pod hrudníkem. Doroste další.
„Kdo to byl?! Zařval Joachim. Která užrala našemu fořtovi palec?!“
Ryby smutně svěsily hlavy, vousky stažené. Zvlášť jedna se tvářila velmi provinile, jak družstevník přistižený při krádeži majetku ve společném vlastnictví*. Kupodivu Vyzy velké, na rozdíl od drtivé většiny ryb mají jakousi čitelnou obličejovou mimiku. Rettův obličej již také nabýval zdravější barvy, srst nevypadala tak umolousaně, špičatý rypáček zvlhl, krysí očka zableskla. Fascinovaně jsem hleděla do jeho tváře, do jeho očí. Nezračila se v nich radost ani naděje, ale kus nesnesitelné melancholie. Sehnutá jsem ukazovákem vyzula lodičku. Kráska mezí zvěří, komu se to poštěstí.
Krvácení ustávalo.
„Rozchod, vyřídíme si to ve stájích!“
Zavelel Joachim hejnu ryb. Neobratně, ploutvemi překonávaly blátivou přítomnost a pomalu soukaly opancéřované schránky do svého chladného světa ticha a zadumání. Hlouběji již těla provedla pružný obrat, pár temp ocasní ploutví, srp rozřízl nehybnou hladinu…odpluly.

„Opatrně! Uchopím jej za nohy, půjdu čelem.“
„Nechvátej tolik, tati, Jirzina zlomila podpatek.“ Náznak úsměšku mi připomněl Vlastu, když chce pronést: Ty píčo. Ale slovo nevysloví (já nenapíšu…?). Holka z lidu ta Vlasta. Ne že úsměv na líci a v hlavě sprostota. Opatrně, trochu jako s trakařem, jsme odnášeli raněného do bezpečí tábořiště.
„Položme ho na deku. Joachime, vyval sud, potřebuje opřít hlavu.“
„V kapse, v kapse.“ Zahuhlal fořt.“
„Nech Joachima, ať jde sádlíčkem potřít selátko. Maxi, nečůrej do ohně“, plácla tygra po hřbetě. „Janouši, Jirzino zavdejte si přeci. Pojďme zusammen k polní lednici. Á, tys popíjala (asi podle vzoru žížala) Smirnoffa, co dich Janouš? Hezky skleničky do rukou a sednout, vztyk, sednou, smála se Hildegarda smyslů zbavená.
Max drsným jazykem olizoval fořtův krysí fejs.
„V kapse, mám potkaní mast a cigarety. Připalte mi, slečno.“
Otřela jsem jeho potem zbrocenou tvář. Opět ten smutný animální (neplést s rektem) záblesk v očích. Přepadl mě stesk po domově. A hory stále sevřenější v pohybu.

*Ještě za komančů jeden předseda JZD, kdesi od Litoměřic „ulil“ mladého býčka do opuštěné družstevní stáje a tam jej chodil brzy ráno, když ještě všichni spali a pozdě večer, kdy už byli družstevníci doma nebo v hospodě vykrmovat. Jak to dělal s hnojem nevím, ale jeho existenci se mu podařilo před většinou družstevníků utajit až do porážky. Holt, tichý býk a kulak tradicionalista, oba srdcí ryzích. Jdu na panáka.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Dobrodružství robota Jiřiny. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s